Jako jeden z hlavních představitelů české hudby 18. století působících ve Vídni byl Leopold Koželuh (1747–1818) znám v první řadě jako klavírista a učitel hry na klávesové nástroje. 50 klavírních sonát (dochovaných v rukopisech nebo dobových tiscích, vydávaných nejen ve Vídni, ale také například v pařížských či londýnských vydavatelstvích) prostupuje celou jeho tvorbou a dokládá nejen dobový přechod od hry na cembalo a clavichord ke hře na fortepiano, ale také vývoj klasické formy sonáty v průběhu téměř tří desetiletí na konci 18. a začátku 19. století.